Jsem dvacetišestileté dítě dvacet sedm let milujících se temperamentních
rodičů. Mámy, která po mě vždycky utírala kuchyňskou linku, protože já měla
vizi a na takové věci neměla čas, táty, který chytal korpusy svatebních dortů,
které se v parném létě rozjížděly a ačkoliv po mě vždycky vyžadoval
příslib, že je to naposled, nikdy nenadával, když jsem pekla znova.
Mám o tři roky mladší ségru, která mi ušila svatební šaty,
udělala pro mě nejhezčí rozlučku se svobodou a vždycky, ale vždycky mi
zachránila zadek a od té doby, co jsem částečně dostala rozum, si její slova
beru k srdci. Dále disponuju o dvanáct let mladším bráškou, který už je teď
vyšší jako já, milovníkem javorového sirupu, který jako jediný na světě
nazývá kanadským olejem, a nadšeným konzumentem všech mých (ne)povedených
výtvorů. A taky a především mám milého manžela, kterého znám devět let a
kterému patří největší uznání, protože už tak dlouho den co den drží novou
dietu, ale vždycky se slituje a svůj slib poruší.
Vystudovala jsem chemii na MU v Brně, ale teď žiju v Praze, kde
pracuju v oboru a ne úplně hladce si zvykám na místní mentalitu, nářečí,
množství hluku a prachu a tak vůbec. Moje srdce patří moravské metropoli,
oblíbeným gastropodnikům, Melounovém cukru, Baru, který neexistuje, 4 pokojům,
Suzies, Panksy, procházkám na Špilas, snídaním v Café TV, Jižní Moravě, nešizenému jídlu, Čejkovicím, Sonnetoru, malebným vinohradům, krásnému „su“ namísto „jsem“, Pálavě,
Café Fara, a životnímu tempu, které bylo o pár taktů pomalejší, než je teď to
stávající.
Jsem osoba, která
vyrůstala na kvalitní domácí stravě, teplé obědy, večeře a někdy i snídaně.
Moje první kuchyňské experimenty se datují někdy krátce po narození bratříčka,
začínala jsem s pudingem, mléčnou krupicou a pak jsem prudce skočila na
Raffaello, což byla velká chyba, poněvadž si dodnes pamatuju, jak jsem žhavé
mandle sbírala ze země. No a pak následovala hromada pokusů omylů, ve smyslu
krém a oddělený tuk, první nepovedené dorty, ne úplně dobré špagety, nedosolené….asi
všechno. No a pak následovala první kvalitní jakžtakž provařená kuchařka, první
povedený dort, a pak muž, který fandil mým experimentům, sympatie k bylinkám
a koření a výrazným né mdlým chutím, první svatební dort, hodně cheesecakes, no
a prosby mých milých známých i méně známých a jejich známých o recepty.
No a
pak přišel nápad na blog a já začala velmi nejistě a nepravidelně přispívat.
Ačkoliv si nemyslím, že nejsem úplně líná, napsání tohoto „about“ mi trvalo tři
roky. Za tu dobu vydržela u pravidelně nepravidelných příspěvků jen ta
nejotrlejší skupina čtenářů, které doufám, sem tam nějaký recept potěší
natolik, že jej realizují. Peču a vařím skoro pořád, experimentuju výhradně na
okruhu lidí, jako je široká rodina a kolegové v práci, takže se nemusíte
bát, že budete péct zajíce v pytli. A kdyby vám tu něco chybělo, neváhejte
mi napsat a já se vám to pokusím splnit :-).
Pečení a experimentování zdar!
Vaše Lucka
Žádné komentáře:
Okomentovat