Jaká je Sladká první republika?

A teď něco k samotné kuchařce, dva recepty z ní najdete v předchozím článku.

Autorkami kuchařky jsou Eva Všetíčková a Kristina Šemberová. Paní Eva je také spoluautorkou kuchařky Prvorepubliková kuchařka, díky které nahlédnete do kuchyně nejen Adině Mandlové. Kristina zase spolupracovala na knihách Vaříme podle Herbáře. 

Kniha má 239 stran a obsahuje 120 receptů členěných do 5 kapitol: Moučníky, Koláče, Zákusky, Dorty a Pečivo k čaji. 

Kuchařka obsahuje nejen sladké recepty, ale také spoustu zajímavého čtení. Hned na začátku knihy autorky definují pojmy jako křehké, kynuté, listové, piškotové a odpalované těsto a postupy jejich zpracování. Poměrně rozsáhlý text je zde věnován mouce. Dozvíte se, že v prvorepublikových letech se koláče a křehké pečivo peklo z krupičkové mouky, která vznikala při mletí hladké mouky, kdy se během mletí oddělily tzv. krupice, které jsou nejbělejší, ty se potom semlely na hladkou mouku, které se dnes říká pekařská speciál. 

Zdroj: Sladká první republika; 2016

Krásné představy o prvorepublikovém pečení se rozplynou na straně 22, kde je popsána hospodářská situace - průmysl stagnoval, nezaměstnanost rostla a s tím i hlad, hlavně v řadách dělnictva. Dozvíme se i obvyklé menu. Snídal se žitný chléb, v bohatších rodinách se jedlo pečivo tence namazané máslem. Pila se bílá káva z cikorky. Ženy chodily do práce a děti do školy od pondělí do soboty, i zaměstnané ženy přes den připravovaly oběd i večeři. Často se vařily brambory, rýže, knedlíky a sladká jídla. Maso se jedlo jen v neděli.

 Mezi jednotlivými kapitolami je umístěna vždy dvojstrana zajímavostí, např dobové suroviny ( i tehdy si mazali na pečivo arachidové (čtěte arašídové) máslo), které se dalo koupit už hotové (!). Kdo rád brouzdá po antikvariátech, najde tu tipy na staré kuchařky, každou s dostačujícím popisem. Dočtete se, jak to bylo kdysi s kavárnami a jak měly tehdejší hospodyňky vybavené kuchyně a také, že damaškový ubrus jest nezbytný pro řádné stolničení a neměl by proto chybět ani v jedné československé domácnosti (Desatero dobré hospodyně). Konečně jsem se dozvěděla, proč jsem v kuchyni, když jsem pomáhala mámě vařit, celé dětství i mládí umývala nádobí, protože to umývala služebná děvčata nebo dcery, které se učily vařit. Naštěstí mě minulo cídění příborů a stříbrných podnosů.

Kuchařka je to podle mého názoru zajímavá, prvorepublikové recepty se dnes vrací do našich kuchyní. Kdo by ale čekal detailně popsané postupy a la Kuchařka pro dceru, tak bude zřejmě zklamán. Postupy jsou krátké a stručné, na případné kolize kuchařka neupozorňuje, na to musí být člověk dostatečně sběhlý, nebo získá tyto zkušenosti během samotného pečení. Je tu však riziko, že se vše nemusí podařit napoprvé. Možná se tuto skutečnost snaží autorky podchytit obsáhlým úvodem, kde vysvětlují funkci surovin a různé pracovní postupy. Moc se mi líbí recepty z jedlých kaštanů, nechybí Kaštanový dort ani Kaštanové řezy se šlehačkou. 

Kdo hledá inspiraci, má rád tradiční suroviny a přesto chce zkusit něco "nového", určitě si kuchařku oblíbí 😊.

Na závěr cituji odstavec, který mě v knize nejvíce pobavil:

Naše doba trpí velkou chybou, způsobenou naší hospodářskou organisací. Sociální poměry nutí ženy, aby opustily domácnost a rodinu a věnovaly se průmyslu a řemeslu. Přítomná doba porušuje rodinný život, základ lidské společnosti. Žena výdělečně činná stále více se odcizuje svému pravému úkolu a působivosti. Mladá děvčata brzy ztrácí smysl pro šťastný rodinný život, láska a záliba pro domácí zaměstnání jsou jím cizí. Práce dobré hospodyňky jest však všestranná a požadavky, které na hospodyňku kladě zvlášť naše doba, jsou veliké. Jenom hospodyňka dostatečně vzdělaná a zkušená může těmto požadavkům doby vyhovět... (píše T. Guglmayrová, školní radová a odborná inspektorka v úvodu knihy Novodobý lexikon pro domácnost).

Vážně uplynulo téměř 100 let od napsání tohoto textu😁? Zajímalo by mě, co by napsala T. Guglmayrová do svého přepracovaného vydání Ještě novodobějšího lexikonu dnes 😊.

Lucka